I like poeple who smile when it`s raining

5. května 2013 v 13:48 | Mišulka |  Myšlenky a úvahy
Ticho na liduprázdné ulici narušovaly kapky deště dopadající na rozehřátou cestu a téměř neslyšné kroky dívky.
Mokré šaty jí obkreslovaly pas a jemně se vlnily nad jejími koleny. Boty na podpatku, které ještě před chvílí klapaly do rytmu deště se houpaly ve vzduchu v její ruce.
Dívčina tvář zářila. Zažila tolik bolesti, které by mohla podlehnout a nechat se stáhnout dolů, ale ona nechtěla. Rozhodla se být silná.
Její rozhodnutí neovlivnilo jenom ji a její chování. Ovlivnilo i lidi kolem.
Byla si dobře vědoma té velké změny jejího chování. Ale nevěděla jak to změnit.


Vztek.
Bolest.
Podrážděnost.
Drzost.


Vždy, když zažila bolest složila se na kolena a čekala na pomoc. Vždy očekávala, že někdo z toho zástupu lidí jí dokáže pomoct. Mýlila se. Už nějakou dobu věděla, že je jediná kdo jí může pomoct. Už nevěřila falešným slibům s nálepkou "NAVĚKY".
Její kolena byla už dost odřená z věčného padání. Teď to chtěla udělat jinak. A povedlo se.


Dešťové kapky jí máčely tváře.
Neměla však chuť plakat.
Vzduch vonící po dešti a voda stékající po jejím těle, jí dodávaly odvahu usmát se do prázdné ulice.
Cítila, jako by déšť z jejího těla smýval všechno špatné, co jí táhlo dolů.


Tentokrát nespadla na kolena. Zůstala stát s hlavou vztyčenou. Nad některými maličkostmi se usmála a našla v nich tolik svých chyb, které jí donutily vysmát se sama sobě, jak byla hloupá a naivní.
Některé věci ale bolely víc a déle než byla ochotna zvládnout a unést. Jediný způsob jak je ustát byl nemluvit o nic. Zazdít je za tlustou betonovou zeď.

Byla na sebe opravdu pyšná. Snad poprvé v životě ustála věc, která sráží na kolena i ty nejsilnější.
Ona zůstala stát, ale platila za to.
Platila za to vztekem, který v sobě dusila. Vztekem na celý svět. Na svět, který jí tolik vzal. Nebyl však člověk, který by z jejích modrých studánek dokázal cokoli vyčíst.
I přes všechny negativní a zlé pocity, které ukrývala hlouběji než byla schopna dohlédnout, byla dívka šťastná.


Liduprázdnou ulici zaplňovalo jen dopadání dešťových kapek na zem, na které se do rytmu bubnování deště ladně pohybovalo její tělo.




Možná dosti zmatené.
Možná dosti nepochopitelné.
Možná ... Ale je to od srdce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naty Naty | Web | 5. května 2013 v 21:26 | Reagovat

Je to neuvěřitelně procítěné :) ♥
Chci umět psát jako ty :) Máš můj véééélký obdiv :)

2 mixdream mixdream | Web | 6. května 2013 v 16:49 | Reagovat

To je krásné,vůbec se nedivím že už máš i svojí vlastní knížku..Hezky procítěné :)

3 Dominique Dominique | Web | 6. května 2013 v 18:48 | Reagovat

je to nádherné :) prostě nějak podobně se cítím skoro pořád taky bych potřebovala, aby to ze mě opadlo...ale tak teď už nic tak neřeším nemá to cenu

4 Baush Baush | Web | 6. května 2013 v 21:16 | Reagovat

Já to chápu, protože přesně takhle se teď cítím... nebo teď už je mi líp :D

5 Muchachita Muchachita | E-mail | Web | 7. května 2013 v 11:07 | Reagovat

Nemám co říct! :)

6 Dollie Dollie | Web | 8. května 2013 v 18:15 | Reagovat

úplne krásne si to napísala ! :) veľmi dobre to chápem a asi aj sama seba považujem za podobnú tomuto dievčaťu. Tiež sa častokrát snažím mať úsmev na tvári,tešiť sa z maličkostí aj keď vnútri za tým úsmevom sa skrýva niečo čomu nerozumie asi veľa ľudí ale tiež o tom veľmi nehovorím a snažím sa :)

7 Gabux Gabux | Web | 8. května 2013 v 21:30 | Reagovat

Nemám slov... O.o

8 Haň. Haň. | Web | 8. května 2013 v 21:35 | Reagovat

je to krásné. pěkně píšeš. náhodou to moc zmatené nebylo. vážně se mi to líbilo. :33

upřímně, já si myslím, že jsem celkem odvážná a kdybych měla skočit s tím padákem sama, tak bych to asi nezvládla. ale tandem se dal přežít. :3

myslela jsem spíš tu fyzickou bolest. (;

9 Vaness . Vaness . | Web | 9. května 2013 v 12:31 | Reagovat

Ach , ty nádherně píšeš :O :))

10 N* N* | Web | 10. května 2013 v 22:24 | Reagovat

Ahoj, mám pozastavení :) Ale neboj, brzo se vrátím :)
Více na blogu :)

11 N* N* | Web | 10. května 2013 v 22:25 | Reagovat

Ahoj, mám pozastavení :) Ale neboj, brzo se vrátím :)
Více na blogu :)
BTW: Jak to je tedy s námi jsme affs nebo nejsme?

12 N* N* | Web | 10. května 2013 v 22:26 | Reagovat

[11]: Omlouvám se, trochu mi blbne počítač, mělo to být na jiný blog ;)

13 Mischelle* Mischelle* | Web | 11. května 2013 v 22:01 | Reagovat

Kráásný!:))

14 Zasněná Zasněná | Web | 12. května 2013 v 18:33 | Reagovat

Ahoj. Jen jsem ti chtěla hodit info, že jsem se vrátila na blog a pokračuju v psaní povídek. Možná si mě pamatuješ, možná ne, ale pokud budeš mít čas a chuť, můžeš se ukázat. Byla bych moc ráda. Chyběla si mi a tvůj blog taky! :)
Zasněná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti